Jednou (docela naivně) jsem si myslel, že ti, kterým byly ve starověku uděleny tituly šlechty, budou od nynějška život okouzlovat životy v jejich nádherných domech atd .: dokud jsem si nevšiml např. v několika biografiích britských státníků 19. a 20. století bylo finanční bohatství (přinejmenším do té doby a v této zemi) spíše předpokladem než důsledkem ušlechtilých titulů.
Pokud si pamatuji správně, přátelé Benjamina Disraeliho (vyrobeného 1. hrabě z Beaconsfieldu) museli přispět do fondu, aby mohl splnit předpoklady pro přijetí relativně malého titulu. Jak Lord Salisbury (3. Marquess ze Salisbury), tak i Winston Churchill (vyrobený Sir Winston Churchill) byla vděčnou královnou a králem nabídnuta vévodství, ale oba evidentně odmítli z důvodu náklady.
Nejsem si jistý, zda jsou poslední dva příčinou z jiných důvodů, ale náklady na udržování životního stylu, zejména. vévody (od kterého se důvodně očekává, že bude udržovat velkolepé venkovské sídlo i bydliště v hlavním městě) muselo skutečně být a zůstat obrovské. Některé ze starých šlechtických titulů byly vytvořeny společně s dostatečným územním označením nebo jinými významnými zdroji, které by mohly nést tyto náklady, ale možná do 19. století nezbylo dost „bílého prostoru“ (v případě vévodství Londýna, které bylo nabízeno Churchillovi; možná ne v případě vévodství vytvořených pro dům Windsor od roku 1890; teoreticky ne v případě Eardom Kandaháru v Afghánistánu) a tam byli nyní bohatí průmyslníci, kterým pravděpodobně nevadily náklady, pokud by získali jen titul.
Zajímalo by mě tedy, jaké byly přesné finanční důsledky toho, že se stal členem aristokracie (zejména vyšší aristokracie ve Velké Británii a do 19. století). Například, byla tam stanovena pravidla týkající se finančních prostředků, které by kandidáti museli získat (samozřejmě vedle zásluh :) a pro povinné zastoupení a mohli by tituly přijít např. pokud by došly peníze?